Zase si připadám jako ve snu. Kontakt s realitou je, po čtyřech dnech na Obscene Extreme, tvrdý. Najednou jsou všichni lidé nějací smutní. Nikde nejsou masky. Všechno je fádní.

Dvacítka pro Obscene Extreme byla v mnoha ohledech NEJ. Bylo jednoznačně nejvíce lidí. Nejvíce dětí. Bylo nejvíce jídla. Selfie the Clown předvedl nejextrémější show. Nejvíce kapel. A s tím souvisely i největší fronty.

Jeden odstavec musím věnovat problému, na který si, mnoho návštěvníků dost stěžovalo. Nultý den, se specificky zaměřený program, měl vždy ten efekt, že počáteční nápor byl rozložen do více dnů a tak vše běželo jak po másle. Letos se warm up párty změnila v regulérní festivalový den. Tady možná trochu zaspala organizace a možná trochu zaspali i lidé, kteří si nevytiskli e-vstupenku. Tak či onak, výsledkem bylo, že pár mých kamarádů bylo ve frontě více jak dvě hodiny. Další neutuchající fronta byla na oficiální merch. Ta polevila až poslední den. Tady ale musím uznat, že lepší uspořádaná fronta, než chaotický chumel lidí jako minulé roky.

Fronta na merch:

Fronty ohledně žetonů jsem moc nechápal, byly jen u vchodu a nahoře vedle bistra „u Matěje“ bylo téměř vždy prázdno a u okénka dole bylo mnoho nápisů, kde ještě žetony lze sehnat. Důraz na třídění odpadu, ekologii a minimální plasty, který festival propaguje, by bylo fajn mít podpořené i více v areálu. K jídlu a pití se dávalo zbytečně moc plastů a kontejnerů na třídění bylo poskrovnu.

Ještě jeden rozporuplný zážitek zmíním. Sultánův SM PROJECT tentokráte laškoval s myšlenkou nacismu a ačkoliv se nechali slyšet, že „se nejedná o propagaci nacismu či jiného extrémistického hnutí za účelem potlačení svobod“, tak se loučili s plus mínus přiznanou zdviženou pravačkou a o několik řad přede mnou se na konci jejich vystoupení nepokrytě hajlovalo. Byl to opravdu vhodný dárek Čurbymu na jeho festivalové výročí?

Dost bylo kritiky. Dvacátý ročník byl přes to všechno opět velkou párty, oslavující vše, co s extrémní hudbou souvisí. Přátelská atmosféra zůstává. Pracant Čurby, běhající v průběhu festivalu po areálu a dělající vše od vítání kapel až po sebrání sajrajtu, který někdo jiný nedokázal odhodit do koše, zůstává také.

výstavka OEF merche ze všech koutů světa:

Další kapitolou je jídlo. Novinkou byla nová veganská ulička, kde sice prodejci na počátku přepálili ceny, ale některá jídla fakt stála za to. Konkrétně Undon nudle a zelňačka v BI.STRU a snickersková veg-zmrzlina u holek vedle. Navíc byla veganská ulička byla po dlouhou dobu neobjevená, takže tu bylo relativně prázdno. Klasiky, jako Tempeh u Matěje nebo vegeburgery za jeden žeton, jsou již nehynoucí klasikou, stejně jako ranní káva u Kafkařů. Pochutnal jsem si na všem.

Kapely letos také připravily nejednu unikátní chvíli. Stropem byli jednoznačně GOD MOTHER, kteří v sobotu ráno obrátili areál naruby. Přiznám se, že jsem ještě nikdy neplakal dojetím u grindcorové kapely, ale tady se k tomu rád přiznám. Parádní byla thrashová dvojka ULTRA-VIOLENCE a LICH KING ve čtvrtek a pak velmi mocná trojka ROTTEN SOUND, ASPHYX a NAPALM DEATH.

Na podiu vše jelo jak na drátkách. Velký respekt všem co makají pro stage od zvukařů až po bedňáky. Ostatně i vše ostatní po tom, co areál přežil první nápor jelo jak po drátkách. Čurbymu se opět povedlo mnoha tisícům lidí dokonale vyčistit hlavy a ustát nápor téměř dvojnásobného množství fanoušků, než tomu bylo v minulých létech.

Na festivaliu se poprvé v životě mihl i nás Rudi a jak na něj dění v areálu zapůsobilo?

"Prísť na festival ako Obscene Extreme až v sobotu poobede zrejme nie je najlepší nápad. Ale tak to vyšlo a bolo to naozaj intenzívne spoznávanie obscénnej reality.

ČAD veľmi dôstojne hájili slovenské farby, ich set prilákal do amfiteátra zrejme najviac divákov v prvých popoludňajších hodinách. Paradoxne, až francúzski zabijaci BENIGHTED boli dôstojným pokračovaním toho, čo na pódiu predviedla slovenská trojica. A pre tieto dva koncerty sa naozaj oplatilo stráviť 10 hodín na československých cestách-necestách.

Rovnako tak zaujímavé bolo spoznávanie areálu, vnímanie špecifickej atmosféry kultového festivalu. Riadna divočina; verím, že takou zostane aj najbližších aspoň 20 rokov."

Letos bylo v areálu rekordně nejen lidí, ale i dětí. A jako vždy o ně bylo královsky postaráno:

Dětský gang šikanující návštěvnjíky házením mechů a lišejníků orvaných ze střechy:

Stan Kinder Grinder:

Horkoštěstí - aneb není nad to, když se Vám oblíbená grindová zpěvačka podepíše do památníčku:

Každodenní škola stagedivingu:

Když vás navštíví Obscénní víla:

Hajfajf od Krakodýla:

Na sprchu je fronta? Děti Vás očistí:

 Vzhledem k tomu, že u sprch byli fronty, tak kdykoliv člověk šel kolem viděl nějaké ty namydlené nudisty ve větším množství, než kdykoliv před tím:

Lidé si užívali stagediving plnými doučky, ostatně jako vždy:

Nejdéle trvající stojka na scéně:

Jeden z plynomasko bros, kteří byli nejaktivnější stagedivers při setu NAPALM DEATH:

Novinka letošního roku - lidský plastohurikán z čeledi pravotočivých:

Roznožková stojka při mocných ČAD:

Podpora - Lékaři bez hranic, Amnesty, Sea Shephered, Obraz, ...

Jeden z mála extrémních stagediverů, kterého stage crew "nevychytali":

Většinu však vychytali:

Malá upoutávka na násloedující člíánek, kde se pdíváme podrobněji na floru a faunu festivalu:

Jeden z nejikoničtějších návštěvníků festivalu posledních let, který už mnoho let drži dresskód značky Pytel Sraček:

Někdy se stane, že se v kotli "utopíte":

 K mikrofonu se letos dostali i některé festivalové legendy:

 Tvořili se vícevrstvy:

GUTALAX FUCKING FEKAL ARMY:

Vždy usměvavý Slefie kouká na GUTALAX:

Podpora mexických punx:

Malá mexickopunková koupačka:

Crew obrůstá mechem i rezem:

I na velkoadmirála dolehla hnilobná sladká vůně lidí typická pro každý ročník (hlavně v sobotu ráno):

 Kvituji s povděkem houpací sítě v areálu:

 Travesticrust pro setu LOBOTOMIA:

 Fans jihoafrického slamu: